Půda, do které lilie sázíme, nesmí být ani těžká, ani mokrá, a ani trvale zamokřená, nýbrž prostupná a smíšená s trochou humusu a písku. Rozhodně škodí liliím více mokra nežli sucha. Pokud tedy pěstujeme lilie v nádobách, nejsme tak odkázáni na strukturu půdy, ale můžeme si zeminu pro lilie předpřipravit v optimálním složení:
ü Jednu třetinu dobré zahradní půdy smícháme s jednou třetinou humusu, který může obsahovat i rašelinu a s pískem, který by měl být ideálně říční.
ü Naspod květináče dáme nejprve asi tří centimetrovou vrstvu písku, aby nám odtékala přebytečná voda a neškodila liliím. To je jeden z hlavních důvodů výsevu lilií do truhlíků.
ü Květináč, nebo jiná nádoba na výsev lilií by měl být dostatečně široký i vysoký, aby vrstva zeminy nad cibulí byla asi třikrát tak vysoká, jako je výška cibule lilie. Pouze tehdy máme zaručeno, že nám lilie pokvetou.
Jako největší pozitivum pěstování lilií v nádobách je ta možnost, že je kdykoliv, i ve vegetačním období, můžeme vyklopit z květináče a zkontrolovat jejich stav.
ü Můžeme tak pohodlně odebrat nové cibulky.
ü Též snadno zjistíme zdravotní stav cibule a kořenů.
ü Kdykoliv můžeme z vyklopené cibule odebrat šupiny k vegetativnímu množení.
Další nespornou výhodou výsevu lilií do nádob je skutečnost, že pokud nejsou dozrálá semena, můžeme je přenést při velkém poklesu teploty a před příchodem mrazů do domu, na verandu, do pokoje, nebo do teplého sklepa, kde semena necháme dozrát.
ü Lilie, které jsou vysazeny do nádob, také lépe uchráníme před živočišnými škůdci. Volíme proto květináče raději větší a vysazujeme do nich dvě anebo tři cibule.